Severozápadní vrchol slouží od roku 2000 jako hraniční peší přechod a je nejvyšším bodem Polska. Střední vrchol je nejvyšším v Tatrách přístupný bez horského průvodce.
Po sledování počasí si na začátku týdne objednáme nocleh v hotelu Popradské pleso a povolení pro vjezd k plesu (jen pro hotelové hosty.)
V sobotu v pět ráno vyrážíme směr Tatry. Asi o půl desáté přijíždíme k závoře(ukážeme povolení, a musí se zavolat na hotel, jestli je volná cesta) a dál po asfaltce-turistické cestě jedeme za závistivých pohledů šlapajících a uskakujících lidí další 4km pohodlně autem k plesu. Zaparkujeme a auta se převlečeme, sbalíme a vyrážíme směr Rysy.
Cestou pěkně praží sluníčko a my statečně šlapeme. Od řetězů netrpělivě vyhlížíme chatu (dorazíme asi po 3hod). Už je chladno. Ještě kus cesty, nejdříve vidíme WC a poté v dolině v mlze konečně chatu, u které stále běží rekonstrukce. Na minutu si sedneme, vybalíme řízky. Ještě chceme zdolat vrchol Rysů. Který to vlastně je?
Oblečeme další vrstvu, dáme šátky, rukavice a v stále větší mlze jdeme vstříc kýženému cíli cesty - vrcholu Rysů, který byl už tak populární v době socialistické éry, kdy ho zdolávali celé týmů úderníků a brigád. U chaty jsou dokonce stopy V.I.Lenina. Tak asi proto. Ale dále. Přicházíme do do sedla Váha (2339 m). Pohled ze sedla má říct, jaký výhled nás čeká nahoře. Takže žádný. Po hodině (od chaty) se přes přelézání skal se dostaneme do žlabu mezi oba vrcholy 2499m a 2503m. Při pěkném počasí bychom viděli celé Polsko. Vidíme však jen dravce, který neustále krouží nad námi a vytrvale čeká ná nějakou vyčerpanou oběť. Když se rozestupuje mlha vidíme Žabí plesa. Takže už víme, který je vrchol Rysů.
Je tu signál.
Vrcholá kniha se nachází na ve schránce HZS na vrcholu na Rysech 2499,6m. Udělat fotky a zapsat se do knihy, až na nás přijde řada.
Vracíme se zpět. Nevíme kudy. Už je občas v mlze vidět v údolí chata, takže jdeme dobře. Stejně sejdu z cesty. Mířím rovnou k frontě na panoramatické WC, které musím zdokumentovat.
Panoramatické wc se nachází asi 1 min. od Chaty pod Rysmi a určitě stojí za navštívení. Je krásně vymalováno a je z něj panoramatický výhled. Má také umyvadlo s tekoucí vodou-to mě nejvíc překvapilo. Pozor: čeká na Vás dlouhá fronta.
V sedm večer dorazíme k noclehu. Přes tlupy cizinců u recepce dožadujících se postele i na nás dojde řada. Dostaneme klíč k pokoji č.202 až nahoře. Jedná se o turistickou třídu. Je v něm 6 lůžek, takže už tam přespává jedna paní. Pokoj je pěkný - nový nábytek, postele, nová okna a záclony. Úplně jiný než hotel Kriváň na Podbanském, který zamrzl v minulém století. Nejsou tu zásuvky, ale zásuvka s prodlužkou je o patro níž ve společenské místnosti. Dají se tam nabít mobily i zapnout konvice. Sprchy a wc jsou na patře. Je tu místnost s PC a internetem, kulečníkem, pinpong stolem - nic se neplatí a balkonem, z kterého vidíme celé pleso a měsíček. Dobrou noc.